JUDr. Jiří Černý versus Antonín Vaněk - 16.11.2011

vloženo 16. 11. 2011
zpět na archiv diskuzí

 

Vážení právníci a advokáti.

 

Byla jmenována komise pro vracení majetku církvím. Navrhla a vláda schválila, že  má být církvím vrácen majetek v hodnotě 75 miliard a peněžní náhrada ve výši 59 miliard za údajný ušlý zisk z výnosů nemovitostí.

Naše občanské sdružení se snaží jakémukoliv majetkovému vyrovnání s církvemi zabránit.  Jsme přesvědčeni, že církve majetek nabývaly po celou dobu jejich existence podvodným způsobem a v rozporu s dobrými mravy.

Protože parlamentní cesta nezaručuje, že komise rozhodne objektivně a že její rozhodnutí nebude přijato Parlamentem (poslanci jsou povinni respektovat rozhodnutí stranických sekretariátů a nikoliv názor lidu, kromě toho teoreticky mohou být všichni poslanci věřící), zbývá nám soudní cesta formou žaloby. Nejsme zběhlí v zákonech a právu, proto se obracíme na vás, abychom zjistili, čeho lze soudní cestou dosáhnout.

Žádáme Vás proto zdvořile o vyjádření k předloženým otázkám:

 

1.     Dopouštějí se církve podvodu?

2.     Je církev (kterákoliv) žalovatelná?

3.     Je žalovatelný stát za to, že finančně podporuje (podvodnou) organizaci?

4.     Je žalovatelný stát za to, že připustí, aby byla na teologických fakultách vyučována kniha (Bible), jejíž obsah je hrůznější než obsah Mein Kampfu?

5.     Je možné jakoukoliv žalobou dosáhnout zastavení financování církví státem?

6.     Je možné jakoukoliv žalobou dosáhnout neprodlené odluky církví od státu a jejich samofinancování věřícími?

7.   Je možné ve věci vracení církevního majetku podat návrh na předběžné opatření? Jak by měl znít?

 

Věnujte, prosím, část svého drahocenného času zamyšlení nad podstatou činnosti církví a odpovědi na tento přípis nám pomozte shromáždit (stanovit, určit) podklady pro případnou žalobu (žaloby).

Naším cílem je zjistit, zda činnost církví nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu a vymezení odpovídající pozice církví v současné společnosti s ohledem na obsah jejich činnosti (zařazení církví mezi zájmové spolky).

Advokátní kancelář JANÁK ZEITHAML & spol. je připravena převzít zastoupení církví či státu proti našim iniciativám. Má někdo odvahu pomáhat právně nám?  

 

Antonín Vaněk, předseda občanského sdružení Humanističtí ateisté o.s.

 

www.humanistictiateiste.cz   

 

Dobrý den,

v minulosti jsme si spolu již vyměnili několik e-mailů a tak si dovoluji reagovat. Bez ironie, s potěšením zjišťuji, že Vaše úsilí pokračuje. Vaše argumenty však nelze přijmout – to je jen můj pocit a tak se nezlobte - nejsou  to tedy  argumenty, nýbrž výhradně jen mé  pocity – Vaše argumenty ve mně vyvolávají pocit, že takhle nějak mohl (s paralelou k vývoji vesmíru) vypadat prenatální stav  lidského myšlení (trochu dort pejska a kočičky) a tedy i stav vesmíru, ze kterého se později zrodila i naše planeta.

Jinými slovy ano, Vaše názory a argumenty jsou jistě na místě, jen s tím, že legitimně patří do toho prenatálního stavu.

Zcela jiný problém (otázka) je, či  může být, v tom, zda  a jakou konsekvenci může mít současný stav k onomu stavu prenatálnímu, resp. k  (promiňte)  Vašemu prenatálnímu myšlení.  

A to je, či by mohla být, dle mého názoru, otázka dost zajímavá, tedy pro věřící, Vaší zásluhou, velmi obohacující. Za to děkuji.

 

No a můžeme-li si pomoci v našich úsilích, tak Vám nabízím impuls k přehodnocení „věc Somálsko“ – to vnímám, jako Vaši, jistě nechtěnou, nicméně reálnou, osobní diskreditaci, to Vám opravdu trochu ulétlo.

Bůh podle Vás neexistuje, církve jsou uskupením podvodníků a ošálených prosťáčků  – to tvrdíte a dokonce to podle Vašich vyjádření bezpečně víte, tak co ?

Záleží-li Vám opravdu na bídě a tragédii Somálska a já si myslím že nikoliv, neboť jste jen trochu supím způsobem, použil tuhle situaci k hlásání své pravdy, pak nemarněte čas  výlevy na neexistujícího boha, na podvodnou církev a něco, opravdu něco udělejte sám pro Somálsko a dejte o tom světu vědět, v zájmu jeho kultivace, v zájmu obhájení Vaší pravdy, která, alespoň dle Vašich názorů, spasí člověka z tak dlouho trvajícího omylu, či lépe, dle Vás, z podvodu.

A znovu bez ironie, těším se na Váš počin .

S úctou JUDr. Jiří Černý

Advokát

 

 

Dobrý den pane Černý.

 

Omlouvám se za poněkud opožděnou odpověď, měl jsem potíže s PC. Vy jste zřejmě věřící, jak vyznívá z Vaší reakce. A také jste advokát. Měl byste tedy se mnou souhlasit, že důkazní břemeno ve věcech boha, náboženské víry a náboženství je na církvích. To znamená, že tvrdí-li církev, že bůh stvořil svět, církev to musí dokázat, tvrdí-li, že člověk bude žít život věčný, musí to dokázat, tvrdí-li, že bůh některému člověku pomůže, musí to dokázat a tvrdí-li, že někoho bůh potrestá, musí to dokázat. Nemůže-li církev svá tvrzení dokázat (a církev ví, že nic ze svých tvrzení nemůže dokázat), vědomě se dopouští zločinu podvodu.

Hladem umírající děti v Somálsku jsem za důkaz neexistence boha zvolil proto, že veškerá pomoc celého světa je nedostatečná a nemůže ty umírající zachránit. Je-li podle církve bůh vševědoucí a všemohoucí, může je zachránit okamžitě a všechny. 

Mne samozřejmě můžete vyzývat k tomu, abych přispěl. Z mého nevelkého důchodu by to byla ona pověstná kapka v moři. Ale Vy coby věřící se můžete obrátit na boha, aby účinně pomohl a hned. Udělejte Vy pro ty umírající děti aspoň to maličko a požádejte ho o pomoc. Nebude Vás to stát ani korunu. Oba pak uvidíme, jaký je bůh.

 

S pozdravem Antonín Vaněk    

 

 

Dobré ráno pane Vaňku,

ano jsem advokát a pokud jde o „věřící“ – to jen jedna z nálepek, které si lidé tvoří ve snaze uchopit sebe a skutečnost, leč velké části z nás se pak stává, že se zabýváme (jen) onou nálepkou a nikoli člověkem (skutečností) samotným(ou)  - ono je to snazší, ono to vyhovuje naší lenosti a zbabělosti - vytvoříme si  nálepku mezi níž a skutečnost postavíme = a to nám pak umožní, (jaksi nás vnitřně exkulpuje) nevnímat skutečnost, která je dynamická v čase a prostoru, stále se měnící a její vnímání dá mnoho práce, zatímco nálepka je stále k dispozici – v teple a nemusíme tak ven do té „chumelenice dynamických skutečností . 

Nic méně, abych řekl „ano,ano, ne, ne“,  jsem opravdu bytostně věřícím, věřícím, že nevím, věřím, že měnící se skutečnost je život, který pozorovat, je velká krása – vidět neznamená vědět, sdělovat viděné, neznamená zprostředkovat pravdu, jen vždy nedokonalý pokus podělit se o viděné … s vědomím, že viděné už je úplně někde jinde – dál, blíž, kdo ví  …

A Bůh ? – chcete-li,  ano, potkáváme se,  vyprávíme si o cestě a o sobě – za sebe – mám pocity nedočkavého  kluka, který chce všechno vědět, ale současně někde vzadu tuší, že na to ještě nemá.

Chtěl bych Vám o tom vyprávět, ale je to to samé, jako kdybych Vám vyprávěl o motýlech v Brazílii. 

Byl jsem tam a viděl, Vy třeba rovněž, ale určitě jsme neviděli stejné motýly – neuměli bychom se shodnout na ničem jiném, než na tom, že jsme v Brazílii viděli motýly.

To mé vyprávění o mém motýlu, který poletoval v konkrétním místě a čase, jehož vzhled, předčil (zdálo se) všechno umění světa, jehož  let mě naplňoval úžasem, krásou a potřebou pokory, bych Vám jen těžko mohl zprostředkovat a nebo jen velmi obtížně. Jen za pomocí značek (slov), bych Vám nabízel výseč zažitého,  ve snaze se podělit.

Přijetí, či odmítnutí téhle nabídky je (by byl) jen Váš problém - problém schopnosti přijmout viděné a existující, byť prostřednictvím „jen“ víry -  to pak už je nikoliv můj problém a už vůbec ne problém toho motýla.

  

Ten Váš bůh s nímž bojujete, kterého obviňujete a vyzýváte na souboj, ten je mrtvý, on byl mrtvým zrozen a žádným bohem není. On je Vašim bohem, bohem Vaší spekulativní konstrukce a to té části člověka, která diktuje lenost, malost, škrtá odvahu, risk a hlavně se moc zlobí, když nerozumí, nechápe a tak obviňuje – potřebuje obviněného a tak si ho vytvoří, to je odvěký atribut lidské lenosti a malosti.

A církev ?  ztrácíte čas – je to lidské společenství, které má všechny chyby takového společenství a každý to ví, neboť jeho jednotlivci se nijak neodlišují  a nemohou odlišovat  od Vás, od kohokoliv.

To co by Vás snad mohlo (mělo) jako technika na církvi zajímat, je fenomén trvání jevu v čase – vitalita společenského, či přírodního jevu, nelze ji při zkoumání přehlížet, jinak je analýza ohrožena chybou, která se pak násobí v syntéze. 

Ale  Vy, promiňte, ač dle svého tvrzení „technik“, jako technik k věci asi nepřistupujete. Z mého pohledu a nikoliv v rovině tvrzení, nýbrž jen pocitově, se mi zdá, že se ve své lenosti (ale i strachu), pozicí technika jen maskujete,  trávíte čas bezpečným přežvykováním toho co všichni už dávno přežvýkali a  vědí, co už dávno pojmenovali na pojmenovaném (poznaném) staví další cestu.

Vy asi vůbec nejste technik, vždyť přece technici se jednak seznámí s jevem a pak jdou, ve vazbě na sledovaný cíl, k jeho jádru – ne, to není o Vás, jen si pokouším malovat obraz, jehož jste jen inspirací.

V tom obraze se mi zdá, že jen (bez užitku) přežvykujete co jiní spásli,   bez potřeby vlastního pohybu a hledání pastvy.

Jen předkládáte masku, masku zastírající a chránící Vaší pozici, tedy mimikry  spravedlivého a volajícího po trestu, byt za maskou se skrývá někdo, něco jiného. Nezlobte se, je to moc průhledné -  nikdo to nemůže přijmout, neboť jak sláma tomu z bot čouháte Vy, snad Vaše frustrace, Vaše nedospělost,  Vaše projekce (vlastních) chyb na druhé a na všechny, či mnohé jiné, ale nic, vůbec nic k rozpravě … 

Jen snad -  výkřik vězně, který si zbudoval vlastní vězení a ztratil od něho klíč, snad … nevím …

Ale, dost řečí,  běžte a žalujte církev, žalujte (svého) boha, vylejte žluč pod pláštěm spravedlivého, jen nebuďte překvapen, když žalovaný(í) prohlásí „žalobcem mě (nám) přičítaná pochybení jsou nesporná a je tak nadbytečné, aby žalobce zatěžoval soud důkazy o jejich existenci, to co však žalovaný vznáší, je námitka nedostatku aktivní legitimace žalobce k předmětné žalobě – ať ji žalobce nad veškerou pochybnost prokáže.

Ještě na závěr, to co se pokouším shora formulovat jsou je dedukce z Vašeho textu, neznám Vás ani v té málo vypovídající lidské rovině a tak aniž bych se odpovědnosti za své dedukce zříkal, jen uvádím, že je rád opravím, vezmu zpět a budu se snažit pojmenovat chybu v mých úvahách.

Nic méně, za čím si dost stojím, je následující reakce na poslední  odstavec Vašeho e-mailu.

„Já nic, já muzikant, já jen spravedlivý důchodce, který z vlastního nedostatku nemůže konat dobro a tak mi chudákovi nezbývá, než poukazovat na chyby druhých, volat po konání dobra (spravedlnosti) druhými – no bez komentáře,  opravdu dobré – takových „spravedlivých“ zná lidstvo milióny.

Domnívám se, že víte a tak se také  domnívám, že ve skrytu svého vědomí víte, že ten odstavec Vás, jako bojovníka zcela dehonestuje – vím, zkusil jste to, bojová lest, či co … snad …ale také … a to je pro Vás to  horší - ve výsledku je to zpráva o Vás.

 

K tomu Vás cituji: „Mne samozřejmě můžete vyzývat k tomu, abych přispěl. Z mého nevelkého důchodu by to byla ona pověstná kapka v moři. Ale Vy coby věřící se můžete obrátit na boha, aby účinně pomohl a hned. Udělejte Vy pro ty umírající děti aspoň to maličko a požádejte ho o pomoc. Nebude Vás to stát ani korunu. Oba pak uvidíme, jaký je bůh.

 

Proklamativně ironicky:

1. Na Boha se samozřejmě  obrátit mohu, ale je to jen o Něm a o mě, jako v každém vztahu, do něhož se pokoušejí zasahovat  jen lidé bez taktu – nejste trochu neomalený, co je Vám do mého vztahu, co je Vám do takového vztahu miliónu dalších ? Neraďte o co mám Boha žádat a navíc, jak hloupý protimluv, když podle Vašeho bytostného přesvědčení Bůh  neexistuje, tak mě (slepého a nevědomého) prosím Vy (jasnozřivý a vědomý) namaťte nesmyslnou výzvou abych Ho o něco žádal – to je přece dost nefér, ne ?

I přesto, chcete-li naslouchat, jsem (jsme) ochotni i přes Vaši neomalenost Vám vyprávět.   

2. Vy však to jistě nepotřebujete,  máte svůj prostor, názor, bytí   a tam přece můžete kont  sám, či s Vám blízkými  – mimochodem, opravdu jsem ještě neslyšel o nějakém činu Vám myšlenkově blízkých  (ne, opravdu teď to není jen o Vás – Vy jste přece jen nemajetný důchodce, který sám nic „nemůže“, ale o to víc burcuje – tedy  jinak, Vy a Vámi vyburcovaná skupina, kdeže jsou její činy, už jste se dobrali k nějakému činu  a nebo jsou lidé Vašeho smýšlení stejní jako Vy ? – žádná práce, žádný čin, jen přežvykování stokrát přežvýkaného, jen negativní plody vlastní nečinnosti a lenosti, přičemž …,  Vy ostatní přece musíte konat !

3. Katolíci, ostatní křesťané  a všichni kdo komunikují tak, či onak s Bohem Otcem (židé, muslimové, budhisti, hinduisté a další, přičemž nejmenovaní snad prominou) a tak, či onak vědí, že mají Otce, mohou spolu s Otcem nyní odpočívat.

Vše co dosud, po staletí, dělali, bylo podle pana Vaňka a jeho soukmenovců, výslovně špatné a žalovatelné.

On a jeho soukmenovci nyní pozvedli prapor spravedlnosti, prapor boje proti lži a manipulaci, prapor pravdy a vznesli obvinění.

Tedy my všichni obvinění můžeme nyní dlouho a v klidu odpočívat a to až do té doby, kdy žalobou Pana Vaňka a jeho soukmenovců, vyvolanému soudu,  tito lidé předloží důkaz, že to jde jinak – podle nich – pak teprve bude prvé stání.

My všichni žalovaní se těšíme, a  žalobcům „pravdy“ přejeme, aby lidstvu  předložili zatím alespoň lék na utrpení lidstva a prozatím alespoň pro léčbu situace v Somálsku, zatím  nemusí prokazovat svou pravdu, jen řešení toho „malého“ kousku lidského bytí.

4.  Tak prosím, pane Vaňku  a Vaši soukmenovci, konejte,  hajte Vaši pravdu vhod, či nevhod, je přece jedno zda jste sám, či Vás jsou milóny, běžte s kůží na trh a také chcete-li, učte se od svého protivníka, Kristus byl sám a na rozdíl od Vás se nevymlouval, že důchodce atp.  a to co od něho zaznělo, kráčí dějinami už dva tísíce let,  ano je to ironie, ale snad laskavá – opravdu Vám přeji přežití, alespoň do doby než poznáte, že větrné mlýny jsou opravdu jen větrné mlýny.

 

S úctou

JUDr. Jiří Černý   

 

Dobrý den pane Černý.

 

Vy jste básník, či přímo poeta. Bohužel se vznášíte kdesi v tom Vašem nebi ve společnosti Vašeho boha. Miliony lidí v této zemi ale žijí svůj realistický život, plný starostí a problémů. Stejně jako ostatní hlasatelé náboženské víry (kvality Tomáše Halíka ale nedosahujete) se uchylujete k mnohaslovným vyjádřením, která se zcela odchylují od tématu. Rád bych s Vámi podiskutoval na nějakém veřejném fóru, nejlépe na televizní obrazovce. Pokud se nám podaří realizace našeho projektu, přizvu Vás. Jinak nemá smysl Vaše dlouhé pojednání komentovat. V dalším e-mailu Vám posílám text, který je určen poslancům a senátorům a který jsem poslal všem 404 profesorům na všech 5 teologických fakultách.

 

S pozdravem Antonín Vaněk

 

Dobrý den, přijal jsem oba Vaše e-maily a je mi z Vás zle, ne církve, ale lidé v ní i mimo ní, lidé jako jste Vy, se vždy  pásli na podobných hrůzách, neboť je bytostně potřebují pro zdůvodnění své vlastní nenávisti a pro zdůvodnění svých budoucích činů , které tyto hrůzy ještě předčí.

Nevidím mezi Vámi a lidmi uřezávající jiným hlavy, žádný rozdíl – takhle to vždy začíná – nejdřív nenávist, syrová nenávist, které je úplně  jedno kdo, či co je jejím cílem a pak, pak  už se jen klouže po nakloněné rovině na níž je, ve jménu „svaté“ nenávisti vše dovoleno – čím větší hrůza, kterou zdůvodňuji svou nenávist, tím větší hrůzu si pak mohu dovolit, že pane Vaňku ?

S Vámi nelze diskutovat, Vám a Vám podobným je třeba se účinně bránit.

Černý

 

Dobrý den.

 

Mně je zle z Vás. Uctíváte boha, který páchání takových hrůz dopustí a ještě o něm tvrdíte, že je laskavý a milosrdný. A jste příslušníkem organizace, která takové hrůzy ještě v nedávné minulosti páchala. Udělejte si pořádek ve svém svědomí. A když s Vaším bohem promlouváte, jak jste psal v minulém e-mailu, požádejte ho, prosím, ať zasáhne. Vám by přece měl vyhovět, když jste s ním v tak přátelském vztahu. Jestli ani Vám nevyhoví, bude to další důkaz jeho neexistence a další důkaz pokrytectví věřících. Ateisté ve jménu své nevíry nic takového nepáchají. Pokud některý ateista spáchá nějaký zločin, nese zaň plnou zodpovědnost tady a teď a je si toho plně vědom. Nespoléhá ani na odpuštění ani na spasení.

 

S pozdravem Antonín Vaněk  

články a statě

Důkaz neexistence boha a zbytečnost exis...
Zločinci v Poslanecké sněmovně.
Z čeho mají obavy čeští občané.
Výzva Dominiku Dukovi II.

Pojednání o některých náboženských atributech »

archiv článků zde »

připravované akce

přehled akcí zde »
 
 
 


2010-13 © Všechna práva vyhrazena
www.humanistictiateiste.cz
O NÁS
STANOVY SDRUŽENÍ
CO JSOU ATEISMY
JAK PLNÍME ÚKOLY
STAŇTE SE ČLENEM
NAŠI ČLENOVÉ
NÁZORY OPONENTŮ
ZLOČINY ŘKC
VÝŇATKY Z DISKUZÍ
NAŠI SYMPATIZANTI
PŘIPRAVOVANĚ AKCE
REALIZOVANÉ AKCE
JAK NÁS MŮŽETE PODPOŘIT
NAPIŠTE NÁM VÁŠ NÁZOR
PRIVÁTNÍ SEKCE
webdesign by